Když jsem byl malý kluk, toužil jsem mít útulný dětský pokoj, ale to se mi povedlo jen částečně. Neměli jsme totiž tolik finančních možností, abychom si mohli dovolit vymoženosti, co jsou dnes naprosto běžné. Naučil jsem se tedy žít s kompromisy a poradit si mnohdy vlastními silami, což se mi hodilo i v nadcházejícím životě. Skromnost je důležitá vlastnost, ale to neznamená, že by měla zcela zastínit tvořivost a touhu po dokonalosti v oblasti estetického cítění i praktičnosti.
Současná doba nám nabízí některé možnosti, s nimiž nebylo možno počítat před mnoha lety a navíc tu dnes máme k dispozici bytové designéry, kteří mohou vhodně poradit a vypomáhat s vytvořením řešení obytného prostoru, aby ten kompromis nemusel být tak markantní,, nebo aby nemusel přijít vůbec.
Kdybych byl opět tím malým chlapcem a mohl spolurozhodovat o podobě mého pokoje, čemu bych dal dnes přednost?
Vestavěná skříň na míru. Už žádné šatní skříně s křídlovými dveřmi. Těch jsem si užil až dost. Možná až příliš. Posuvné dveře a skříň od podlahy ke stropu jednoznačně vítězí.
Dostatečně velký psací stůl. Ještě jako dospívající mladík jsem se musel uskromnit na malém psacím stolu. Dnes bych uvítal stůl ve tvaru písmene L přímo na míru do rohu místnosti, aby se na něm dalo nejen psát, ale i malovat, modelovat, vyřezávat, vystřihovat a provádět další výtvarné činnosti.
Barvy a zase barvy. Miluji pastelové barvy a barevné kontrasty. Bytový designér by v tomto směru mohl vhodně poradit, jak k sobě napasovat barvu nábytku, bytových doplňků, svítidel, malby a dalších předmětů. Návrhy dětských pokojů jsou běžnou součástí práce bytových designérů.
Měkký koberec. Co mi opravdu vadí, je našlapovat naboso po tvrdém povrchu a tvářit se, že je to moderní. Miluji koberce a v dětském pokoji bych si přál koberec po celé ploše, pokud možno kvalitní bytový koberec s vyšší gramáží a velmi měkký s dobrými akustickými vlastnostmi.