Podvýživa je celosvětový problém, který bohužel spíše narůstá, než že by měl sestupnou tendenci. Trpí jím velká část seniorů, ale čím dál častěji se objevuje i u dospívajících a mladých dospělých. Odborníci mají za to, že se může jednat o problém související s rozrůstáním sociálních sítí a zkreslené realitě o tom, jak by měl člověk vypadat a jaká by měla být jeho ideální postava.
Příčiny podvýživy mohou být často spojeny s psychickým stavem nemocného. Může to být samozřejmě také příznak některé z dalších nemocí, nebo důsledek užívání určitých druhů léků. Příčinou může být i podcenění ze strany lékařů. Zatím co u obézních pacientů hned nastavují režimová opatření pro to, aby dosáhli zdravější váhy, podvýživa je často přehlížená.
Dopady dlouhodobé podvýživy můžou být velice nepříjemné a nebezpečné. Takový lidé mají celkově zhoršenou kvalitu života, mají narušený imunitní systém a bývají častěji nemocní. Přitom jejich léčení může trvat až o 30 % déle než u člověka se zdravou váhou. Podvýživa může mít negativní dopad i na vaši psychiku, můžou se objevit úzkostné stavy, apatie ale i deprese. Může taktéž docházet k atrofii svalstva a tím ke zhoršené pohyblivosti. Zásadní dopad má také podvýživa na stav vašich vlasů, nehtů, zubů a kůže.
Jak zjistit, zda trpíte podvýživou? Konečnou diagnózu by měl stanovit lékař, vy si však můžete stav vaší hmotnosti ověřit na BMI kalkulačce. Po zadání své výšky, hmotnosti a roku narození vám vypočítá, v jakém pásmu se pohybujete, zda máte normální váhu, podváhu nebo již u vás nastala podvýživa.
Léčbu by měl v tomto případě stanovit lékař. Stanoví vám dietní plán, který budete dodržovat. Přibrat na váze neznamená, jak si mnoho lidí myslí, cpát se od rána do večera fast foodem, čokoládou a zapíjet to slazenou limonádou. Jídelníček by měl být pestrý, zdravý a respektovat správné množství všech makroživin, tedy bílkovin, sacharidů i tuků.