Pokud se podíváte na některý z dnešních reklamních bloků a porovnáte je s těmi, které se vysílaly rok zpět, pokrok v technologii je více než patrný. To se týká především automobilů a mobilních telefonů, i když ani ostatní přístroje nezůstávají pozadu. Koho by například napadlo, že vzniknou například robotické vysavače?
Samozřejmě tento trend nevznikl jen tak. Přispělo k němu hned několik důležitých faktorů, z nichž každý z nich hrál poměrně velkou roli. Tu zdaleka největší však hrají peníze. Zapomenout však nelze ani na pokroky ve vědě. Ačkoliv ta stojí poněkud stranou pozornosti, je nezpochybnitelné, že právě ona stojí za mnohými technologickými pokroky, kterých bylo dosaženo. Koneckonců, ne náhodou se mluví o vědecko-technické revoluci.
Ovšem věda sama nestačí. Na jakýkoliv výzkum a vývoj jsou potřeba peníze, a to platí dnes víc než kdy dřív. Již nestačí mít jen dobrý nápad a požádat o grant. Je potřeba také dokázat, že investorům přinese zisk.
To je také důvod, proč je většina technologického pokroku dnes dosahována především na půdách velkých nadnárodních firem. Ty totiž mají dostatek peněz na to, aby si mohly dovolit platit ty nejlepší vědce. Ovšem vzhledem k tomu, že jim jde především o zisk, není to tak jednoduché.
Každá nová inovace musí své firmě přinést zisk, aby byla uvedena do prodeje. Proto se také dnes mnohem více lidé specializují na vylepšování stávajících přístrojů, které lze snadno prodat, spíše než na věci, které by sloužily „obecnému dobru“.
Jistě, rozhodně to není ideální. Běžný člověk z toho těží jen málokdy. Jistě, ušetří mu to čas, ale za jakou cenu? Nejenže musí často kupovat nový přístroj, protože ten starý již není kompatibilní s novou technologií, ale také se s ním musí učit zacházet, což také není jednoduché.
Ideální by samozřejmě bylo, kdyby věda a výzkum byly odděleny od komercializace. To však v současné době není možné, neboť vlády nemají dostatek peněz, aby jej mohly plně financovat. Velké firmy finance mají. A to je ten hlavní rozdíl.