Ideální půda na zahradě a jak s ní pracovat

Každý druh rostliny má rád půdu s určitým složením. Většina rostlin preferuje humózní, středně těžkou půdu, která je pravidelně zásobená živinami a vláhou. Jde o hlinitou a hlinitopísčitou půdu, která je dostatečně provzdušněná, pro dobrý vývoj kořenového systému a obsahuje dost mikroorganismů, aby byla úrodná. Tato struktura půdy dobře zadržuje vodu po dešti a snadno se obdělává ručním zahradnickým náčiním. Půdu pravidelně obohacujeme o humus a živiny a nejpřirozenější formou je přimíchávání dobře vyzrálého kompostu, rašelinového substrátu a uleželého hnoje (nejlépe koňského). Zahrada by se měla takto hnojit každé 3-4 roky.
záhon pestrobarevných tulipánů
Pokud nemáme to štěstí a naše půda na zahradě je spíš jílovitá, musíme ji trochu upravit. Jílovitá půda je moc těžká, špatně se v ní vyvíjí kořeny a špatně propouští vodu. Při vytrvalých deštích se tak vrchní vrstva rozbahňuje a při suchu se vytváří tvrdá krusta, která se těžce opracovává a při zalévání po ní voda stéká pryč. Jílovitou půdu můžeme provzdušnit tak, že do ní vpravíme hrubší písek. Na 1 m2 se počítá jeden kbelík. Po několika letech je potřeba proces opakovat. Hnojíme hlavně lehkým vzdušným kompostem. Po několika letech opakovaně celou zahradu poprášíme páleným vápnem.
Písčité půdy mají naopak tu nevýhodu, že vodu rychle propouští do spodních vod a s ní odchází i živiny, které se v ní rozpouští. Kvalitu půdy zlepšíme, když do ní na podzim pravidelně zaryjeme hutný hnůj a kompost, větší množství rašeliny.
květ růže
V kamenitých půdách musíme opakovaně vybírat kameny alespoň do hloubky 30 cm. Ty můžeme využít jinde, jako dekorační prvek. Pokud máme možnost, nesnadněji se s kamenitou půdou vypořádáme tak, že na ni navezeme vrstvu ornice.
Zamokřené půdy nejsou pro rostliny (s výjimkou vlhkomilných) vhodné a pokud chceme hezkou zahradu, musíme taková místa ještě před založením záhonů odvodnit, což je fyzicky i finančně náročná práce.

Komentáře jsou vypnuty.